Umělecká vedoucí Trnávky Vladimíra Svobodová probádala sbírky dochovaných krojů v muzeu
v Pelhřimově a v Humpolci. Podle zjištěných dokladů navrhla pro soubor horácký kroj, který před mnoha lety na Českém Horácku zanikl. Za pomoci její maminky Růženy Svobodové ušily společně zapomenuté kroje,
které se staly předlohou pro další soubory dané folklorní
oblasti.
Děvčata tančí v sukních z modrotisku, který se kdysi vyráběl v Pacově. Jindy dívky oblékají sváteční pelhřimovský kroj, nošený dříve jen na slavnosti, do kostela a podobná
významná setkání. Bílá sukně, částečně zakrytá barevnou brokátovou zástěrou, je bohatě vyšívaná, na dolním okraji plná kanýrů. Kroj doplňuje šněrovačka s barevnou výšivkou,
mírně zdobenou lesklými penízky. Na hlavě nosívaly svobodné dívky čelenku, vdané ženy čepec. V ruce držely bílý kapesník s vroubkovanými okraji.
Soubor Trnávka zůstává věrný svému kraji, svému dědictví, odkud čerpá písně, tance, hry a obyčeje, v nichž se odráží upřímnost,
pracovitost i veselost lidí žijících na Českém Horácku.
Vedoucím spolku je Milan Řehoř, uměleckou vedoucí a choreografkou Vladimíra Svobodová, vedoucí hudby je Milan Řehoř.